prof. ThDr. Jan Heller (22. 4. 1925–15. 1. 2008)
Narozen v Plzni, studoval filosofii a teologii v Praze a Basileji, od r. 1950 působil na tehdejší Komenského bohoslovecké fakultě nejprve jako lektor hebrejštiny, posléze jako docent religionistiky, od r. 1977 pak jako profesor Starého zákona. V letech 1966–1968 vyučoval jako hostující docent na Humboldtově univerzitě a Kirchliche Hochschule v Berlíně. Podílel se na vzniku Českého ekumenického překladu Bible, je autorem řady odborných prací, jak z oboru religionistiky, v níž se zaměřoval na náboženství starověku, tak ze starozákonní biblistiky. Po svém emeritování v r. 1992 pokračoval ještě nějakou dobu ve výuce, mj. na Katolické teologické fakultě UK, věnoval se práci na obsáhlém Výkladovém slovníku biblických jmen (vyšel v Praze 2003) a činnosti popularizační. Širší veřejnosti je znám jako autor neotřelých výkladů biblických textů, vydaných ve sbírkách Jak orat s čertem (2005), Stezka ve skalách (2006), Obtížné oddíly knih Mojžíšových (s M. Prudkým, 2006), a rozhlasových zamyšlení nad nedělními biblickými čteními k bohoslužbám (částečně vyšla tiskem: Znamení odkazující k nebi, 2007).